Vláknina a její účinky na lidský organismus: proč se vyplatí její pravidelný příjem?

Vlákninou se rozumí složka potravy obsažená v obilovinách, ovoci a zelenině, která naším tělem prochází prakticky v nezměněné podobě a poskytuje tělu minimum energie. Přesto je pro lidský organismus nepostradatelná, neboť příznivě ovlivňuje trávení a její konzumace může pomoci i s přebytečnými kily.

Proti cholesterolu i hemeroidům

Vláknina však neexistuje pouze jedna a lze ji dělit podle několika různých hledisek. Tím nejzásadnějším je dělení dle rozpustnosti ve vodě, a sice na rozpustnou a nerozpustnou, přičemž všechny rostliny obsahují oba typy avšak v jiném poměru. Nerozpustná vláknina pomáhá proti zácpě, zmírňuje projevy hemeroidů, napomáhá správnému trávení a příznivě působí také jako prevence proti rakovině střev, kdy díky zvýšené rychlosti průchodu potravy trávicím ústrojím snižuje čas, po které mohou toxiny na střeva negativně působit. Najít jí můžeme v pšeničných otrubách, celozrnných pokrmech, ovoci, zelenině a ořeších. Rozpustnou, neboli měkkou vlákninu pak obsahují například hrušky a jablka, dále luštěniny, brambory, houby, ječmen nebo sojové produkty. Při její konzumaci je nutné tělu dodávat zvýšené množství tekutin, neboť na sebe váže vodu a snadno bobtná, čímž podporuje peristaltiku střev a snazší vyprazdňování. Při nedostatečném pitném režimu však může vysoký příjem vlákniny způsobit dokonce zácpu, je proto důležité si příjem tekutin i vlákniny pečlivě hlídat.

Proč běžná konzumace někdy nestačí?

Doporučená denní dávka vlákniny je stanovena na 30-35 gramů. Velké procento populace však vlivem moderního stravování formou fast foodů a nezdravých pochutin na denní dávku nedosáhne a velice podobně jsou na tom také jedinci, kterým v jídelníčku převládá živočišná strava nebo pokrmy z bílé mouky. Pokud se vám ani prostřednictvím vyváženého jídelníčku nedaří dlouhodobě dosáhnout optimálního příjmu, zaměřte se na konzumaci potravinových doplňků s vysokým obsahem vlákniny jako je například psylium.