I přes snahu nehubnete? Co když je chyba nejen v jídle?

Lpění na obecných doporučeních

I já se při vedení lidí v oblasti stravování a psaní článků o výživě držím obecně fungujících doporučení, ale jen do jisté míry. I kdyby na 99,9% populace planety platila totožná výživová doporučení, stejné fígle, stejný přístup atp., tak stejně vždy mám na paměti, že na tu zbylou desetinu procenta bude platit naprosto něco jiného a bude důležité to tolerovat. Tohle je pro mě jasnou informací, že obecné rady a doporučení jsou stejně jen jakési vodítko pro navození na vhodnou formu stravy, ale VŽDY je důležité odhalit to, co vyhovuje každému člověku individuálně.

Uvedu Vám jednoduchý příklad: obecné tvrzení praví, že je pro nastartování těla vhodné snídat. Ale jsou lidé, kteří i přesto, že zkouší týdny a měsíce snídani opravdu do jídelníčku zařadit, i když nikdy nesnídali, tak jim ranní jídlo absolutně nedělá dobře. Pro mě je závěr takový, že tělo přesně ví, jestli chce snídat nebo ne, a zdali mu to dělá dobře nebo ne. Jak to poznám? Jednoduše. Přes zpětnou vazbu toho, že tito lidé hubnou z těch správných struktur (z tuku a ne ze svalů), jsou plni energie a cítí se dobře. Nic víc, nic míň.

Nesprávné „proč“

Proč někteří lidé započnou rozhodnutí zhubnout, ale snaha jim ne vždy vydrží? Jednoduše nemají správné proč…Ten, kdo chce zhubnout, je to pro něj prioritou, zábavou, radostí a ne povinností nebo krátkodobou záležitostí, tak našel své správné proč. Pokud Vás snaha, vůle a nadšení po pár měsících opustí, tak jste nezačali hubnout z toho pravého důvodu. Až když opravdu najdete ten správný důvod vycházející z Vás (ne kvůli tomu, že to po Vás chce lékař, manžel, moderní trend a podobně), tak teprve pak máte šanci, že „snahu zhubnout“ přetvoříte na „stal se z toho můj životní styl“. A to je cílem i mé práce.

Točíme se v omezeném pásmu vědění

Nehubnout můžeme i z důvodu, že opakujeme stále stejné chyby dokola, protože se pohybujeme v omezeném pásmu vědění. Protože, pokud se nám nějaká situace, kterou nechceme, neustále opakuje, pak je potřeba udělat něco úplně jinak nebo změnit postup, jinak se nám tahle nechtěná situace bude neustále vracet.    

Slepé následování trendů

Jednoduše řečeno – NEEXISTUJE jedna všeobecně platná a funkční dieta či jeden univerzální stravovací přístup. Slogany typu „zaručený prostředek na hubnutí“ nebo „takhle to funguje každému“ nebo naopak „tohle Vám nemůže fungovat“ jsou absolutní nesmysly.  Kdybychom my lidé méně četli některá doporučení „odborníků“ šířící se internetem, méně se předháněli, kdo má více potravinových suplementů, ale naopak bychom podpořili svou případnou snahu silou přírody pomocí bylinných čajů  https://herbandme.cz/cz/eshop-polozka/2/odkyseleni a více se zaměřovali na základní principy přirozeného stravování, pole neúspěšných dietářů by se rapidně zmenšilo.

Nevhodný přístup

Slyším to často: „Chci zhubnout a já to vlastně všechno vím, jak to mám udělat, jenom to nedělám“. Aha, no ale ona rovnice CHTÍT + VĚDĚT = NEDĚLAT nefunguje, znamená to, že nevíme vůbec nic. Tuhle rovnici bych tím pádem přetransformovala na VĚDĚT + NEDĚLAT = NECHTÍT. A jak může vypadat ta nejefektivnější rovnice? CHTÍT + VĚDĚT = DĚLAT. Na závěrem mám pro Vás pár zajímavých postřehů z praxe: Všechno, co děláme nebo neděláme, děláme nebo neděláme jen pro sebe (ne pro druhé, ne pro lékaře, ne pro mě jako Vašeho průvodce na cestě za lepším stravováním, zdraví a postavou, ale opravdu každý jen a jen pro sebe). Čas máme na to, na co si ho uděláme. I z vlastní zkušenosti vím, že slova „jde/nejde“ znamená v překladu „chci/nechci“. Vše je otázkou priorit. Je-li zbavení se přebytečných kil naší prioritou, pak se vracíme k již zmíněné rovnici CHTÍT + VĚDĚT = DĚLAT.

A jak vy, také všechno víte, jenom to neděláte? :)  

Hezké dny plné chuti ke konání přeje Bc. Martina Korejčková, DiS. reg. nutriční terapeutka www.martinakorejckova.cz